Průběh oddlužení

Oddlužení (od 1. 10. 2024) → 3 roky

Návrh na povolení oddlužení může být sepsán a za dlužníka podán pouze advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo akreditovanou (právnickou) osobou.

V případě, že se dlužník obrátí na profesionály, mohou mu tito být dobrým průvodcem při řešení jeho obtížné situace, a v podstatě vše důležité vyřídí, sepíší a podají za něho, seznámí ho s průběhem oddlužení a jeho povinnostmi tak, aby vše bez obtíží mohl zvládat.

Zahájení insolvenčního řízení:

• Insolvenční řízení je zahájeno na základě návrhu na povolení oddlužení, který musí být podán společně s insolvenčním návrhem (návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh dále společně jen jako „NNPO“).
• Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (§ 97 odst. 1 IZ).
• Definice úpadku (a podmínky, za kterých může být úpadek prohlášen) je uvedena v ust. § 3 IZ:

Dlužník je v úpadku, jestliže má

1. více věřitelů a
2. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
3. tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže

1. zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
2. je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
4. nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 (IZ), kterou mu uložil insolvenční soud.

NNPO musí být podán pouze na formuláři.

K insolvenčnímu návrhu musí dlužník připojit (§ 104 insolvenčního zákona):

1. seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků
2. seznam svých zaměstnanců,
3. listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Povolení oddlužení

V případě, že insolvenční soud shledá NNPO a související přílohy v pořádku, vydá usnesení o úpadku, které spojí s rozhodnutím o povolení oddlužení.

Ode dne zveřejnění usnesení o povolení oddlužení v insolvenčním rejstříku běží věřitelům 2 měsíční lhůta pro přihlášení svých pohledávek.

Od 1. 7. 2017 se již zásadně nekoná přezkumné jednání a schůze věřitelů u insolvenčního soudu, ale na provozovně insolvenčního správce nebo v místě bydliště dlužníka, na jiném místě po vzájemné dohodě.

Poté, co bude insolvenční správce ustanoven do funkce, a co se spojí s dlužníkem, bude dohodnuto datum a místo osobního jednání, při kterém insolvenční správce zjistí stanovisko dlužníka k jednotlivým přihlášeným pohledávkám, a toto stanovisko zachytí v seznamu přihlášených pohledávek. O jednání s dlužníkem bude sepsán záznam.

Insolvenční správce podává insolvenčnímu soudu do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek:

• Zprávu o přezkumu
• Zprávu pro oddlužení a
• Soupis majetkové podstaty

Dle ust. § 398a odst. 2 insolvenčního zákona ve zprávě pro oddlužení insolvenční správce mimo jiné zhodnotí předpokládané plnění věřitelům při realizovaných způsobech oddlužení, odůvodní ocenění položek soupisu a připojí k ní znalecký posudek, je-li v majetkové podstatě nemovitá věc; navrhuje-li insolvenční správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, připojí rovněž propočet předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů určeného s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a návrh distribučního schématu splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele a vyjádří se také k případnému návrhu dlužníka na jinou výši srážek (podle § 398 odst. 5).

Odchylky pro oddlužení dlužníka podnikatele (OSVČ) jsou uvedeny v § 398b insolvenčního zákona.

Od povolení oddlužení do jeho schválení náleží insolvenčnímu správci záloha na odměnu a hotové výdaje ve výši:

• Jednotlivec: 1 800 Kč bez DPH (2 178 Kč vč. DPH)
• Manželé: 2 700 bez DPH (3 267 Kč vč. DPH)

Schválení oddlužení

Oddlužení je možno provést buď ve formě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (postupuje se s určitými odchylkami obdobně jako při konkursu) a nebo oddlužením plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Druhý způsob bývá realizován v drtivé většině případů.

O způsobu oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé a pokud nerozhodnou věřitelé, rozhoduje insolvenční soud.

Dle § 406 odst. 3 písm. c) insolvenčního zákona určí insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení mimo jiné přepokládanou míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení této míry v době podle § 412a odst. 1 insolvenčního zákona. Toto určení průměrné výše měsíční splátky bude stanoveno každému dlužníku individuálně a bude takové, aby je byl dlužník potencionálně schopen dosáhnout a bude kritériem pro další průběh a závěr oddlužení.

Taktéž je třeba počítat s tím, že v případě, že dlužník vlastní hodnotnější movitý a nebo nemovitý majetek, ať již zajištěný nebo nezajištěný, pak i tento majetek je zpravidla zpeněžován. Neplatí tedy, že pokud dlužník žádá o oddlužení, ochrání svůj (nemovitý) majetek, ale naopak – v případě, že majetek tvoří předmět zajištění, zajištěný věřitel zpravidla zpeněžení požaduje. Výjimkou je například tzv. chráněné obydlí, což znamená, že pokud hodnota nemovité věci (vč. družstevního bytu) nedosahuje dle znaleckého posudku určité výše, nemusí být dlužníkem vydáno ke zpeněžení. Taktéž dle okolností nemusí dojít ke zpeněžení například vozidla, které dlužník potřebuje k dopravě do zaměstnání, k obstarávání potřeb rodiny a podobně. Věci v (souhrnné) hodnotě do přibližně 25 000 Kč rovněž zpravidla zpeněžovány nejsou. Vždy je však třeba zohlednit konkrétní okolnosti.

V případě, že jsou splněny všechny podmínky kladené insolvenčním zákonem, insolvenční soud oddlužení schválí.

Následně bude věřitelům plněno ze srážek z příjmů dlužníka a případně z jiných příjmů (např. darovací smlouva a/nebo smlouva o důchodu). Dlužníci podnikatelé (OSVČ) pak hradí určené splátky zálohově a jedenkrát ročně probíhá zúčtování. Pro účely podání daňového přiznání mohou používat výdajový paušál, pro účely výpočtu splátek do oddlužení však nikoliv a je kalkulováno s reálnými příjmy a reálnými (doloženými) výdaji.

Ze splátek budou zpravidla uspokojováni zejména tito věřitelé (v podrobnostech viz § 398 odst. 4 InsZ):

• Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce
  • Od schválení oddlužení do jeho ukončení:
    • Odměna insolvenčního správce za přezkoumání přihlášených pohledávek 1 000 Kč bez DPH za přihlášku pohledávky.
    • Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce:
      • Oddlužení jednotlivce: 900 Kč bez DPH (1 089 Kč vč. DPH)
      • Oddlužení manželů: 1 350 Kč bez DPH (1633,50 Kč vč. DPH)
  • Odměna sepisovateli za zpracování a podání návrhu, jestliže doposud nebyla uhrazena, a pokud bude uplatněna. Maximální výše této odměny je 4 000 Kč u jednotlivce nebo 6 000 Kč u manželů bez DPH.
• Soudně stanovené výživné na děti dlužníka (jak dlužné tak řádné).

Zbylá část splátky se rozděluje mezi nezajištěné věřitele.

Povinnosti dlužníka (§ 412 InsZ)

Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení

Ode dne, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, do dne, kdy došlo ke splnění předpokladů pro osvobození podle § 412a nebo kdy bylo dlužníku oddlužení zrušeno, je dlužník povinen

1. vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
2. hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy,
3. bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
4. vždy po uplynutí 3 kalendářních měsíců k patnáctému dni následujícího kalendářního měsíce předložit insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů za uplynulé měsíce, neurčí-li insolvenční soud jinou dobu předkládání nepřevyšující 12 kalendářních měsíců; insolvenční soud může stanovit i to, že přehled příjmů bude dlužník předkládat pouze insolvenčnímu správci, který jej přiloží k nejbližší zprávě o stavu insolvenčního řízení a vyjádří se k jeho obsahu,
5. nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,
6. neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
7. nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit,
8. vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. O neplnění podstatných povinností vyplývajících z oddlužení insolvenční správce informuje dlužníka bez zbytečného odkladu.

Při posouzení, zda dlužník vynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů a zda vykonává přiměřenou výdělečnou činnost, vezme insolvenční soud v úvahu schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů dlužníka je třeba také zkoumat, zda se dlužník nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Ministerstvo uveřejní informace týkající se hodnocení schopností a možností dlužníka vykonávat výdělečnou činnost způsobem umožňujícím dálkový přístup. Má se za to, že dlužník řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu, nepožádá-li v případě nezaměstnanosti do 15 dnů o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo vezme-li tuto žádost zpět anebo byl-li z této evidence pravomocně vyřazen.

Dlužník na výzvu informuje insolvenčního správce o úsilí, které vynaložil ke splnění povinností podle odstavce 1 písm. a) a h). Insolvenční správce k tomu dlužníka vyzve nejvýše jednou za 3 měsíce při poklesu průměru dlužníkových příjmů za poslední 3 měsíce oproti hodnotě vyplývající z rozhodnutí o schválení oddlužení o více než čtvrtinu nebo při poklesu předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů oproti hodnotě určené v rozhodnutí o schválení oddlužení o více než čtvrtinu. K podstatným informacím sděleným dlužníkem se insolvenční správce vyjádří ve zprávě o stavu insolvenčního řízení.

Právní úkon, kterým dlužník ode dne, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, do právní moci rozhodnutí o osvobození podle § 414 odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Má se za to, že dlužník, který neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu.

Splnění předpokladů pro osvobození (§ 412a insolvenčního zákona)

V oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty jsou splněny předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, jestliže

1. dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, nebo
2. po dobu 3 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a plnil-li dlužník po tuto dobu všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty; má se za to, že tyto povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Rozhodnutí o splnění oddlužení (§ 413 insolvenčního zákona)

Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník, insolvenční správce a věřitelé; toto rozhodnutí je účinné nabytím právní moci, jeho právní mocí insolvenční řízení končí.

Jsou-li současně splněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o osvobození podle § 414, jakož i předpoklady pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení, může insolvenční soud tato rozhodnutí spojit.

Osvobození dlužníka od placení pohledávek (§ 414 insolvenčního zákona)

Jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

Shora uvedený text představuje jen základní a neúplný popis možného zahájení, průběhu a skončení oddlužení (insolvenčního řízení). Existují výjimky a odlišnosti, které je třeba v každém konkrétním řízení zohlednit, a k těmto různě přistupovat. Nejedná se o právní radu. Není zaručena správnost a text je uveden s výhradou změn v příslušných právních předpisech po zveřejnění příspěvku.